Zdící materiál – škvárovové tvárnice 1. díl

V 60. letech minulého století se ve stavebnictví hojně používala škvára a to nejen do škvárových tvárnic, které tvořily téměř veškerý zdící materiál, ale i do stropů nebo podlah. Nevýhoda použití škváry spočívá v tom, že před použitím bylo nutné ji nechat větrat na vzduchu a to minimálně osm let. Aby škvára lépe větrala, bylo ji nutné přehazovat. Pokud si kladete otázku, proč bylo nutné nechat škváru řádně provětrat, tak proto, že při spalování uhlí zůstávaly radioaktivní prvky, které  neshořely a zůstaly v popílku. Poločas rozpadu těchto prvků je zhruba osm let.

Při rozpadu totiž vzniká radioaktivní plyn radon, jež má tu vlastnost, že se opět vyzářením rozpadá na pevnou radioaktivní částici. Jestliže tento plyn vdechnete, tak působí svou radiací jako plyn. Pokud se však rozpadne, změní se na pevnou látku. Tuto pevnou látku už ale nevydechnete a buď zůstane v plících, nebo se pomocí krve dostane do celého těla. To může mít za následek vznik mnoha druhů rakoviny.  Další nevýhodou  škvárových tvárnic je nedostatečná izolace.

Problém byl v tom, že nikdo ze stavebníků škváru osm let nepřehazoval a nečekal aby byla dostatečně zvětralá. A proč se škvára používala ve stavebnictví v tak velkém množství? Protože škvára byla zadarmo.

Potřebujete solidní nabídky firem? Ušetřete čas, nervy a peníze! Zadat poptávku zdarma

Proto, pokud bydlíte ať už v rodinném domku nebo i paneláku, postaveném v tomto období a ještě jste neonemocněli, můžete mluvit o štěstí. Škvára totiž, pokud je uzavřená a nevětrá, uvolňuje radon, který máte v bytě, a celá ta léta na Vás působí. Řešením je sice intenzivní větrání, ale to téměř nikdo nedělá a ani tzv. ventilačka Vám moc nepomůže.