Vnější omítky versus vnitřní omítky

Je logické, že na vnitřní omítky se nekladou tak vysoké nároky jako na venkovní omítky, které jsou vystaveny dešti, větru, sněhu, žáru slunce a ostatním vlivům počasí, nevyjímaje vyrovnávání se s rozdíly teplot, někdy i značně vysokými, za poměrně krátkou dobu. Na omítky vnitřní jsou nároky kladeny také, ale týkají se zejména toho, že musí být odolné vůči otěru. Další vlastnosti vnitřních omítek, jako tepelná izolace, zvuková izolace, lepší žáruvzdornost, voděodolnost nebo dlouhá životnost už jsou čistě jen na Vás a samozřejmě na Vašich finančních možnostech.

Vnitřek stavby by se měl omítat, až když je hrubá stavba dostatečně proschlá, nejdříve tedy 2 měsíce po dokončení hrubé stavby. Teplota okolí i konstrukce domu by během omítání neměla klesnout pod +5 °C. Stejně tak se musí dbát na to, aby byl povrch podkladu čistý. Pokud se ptáte, jaký druh omítek se hodí pro vnitřní omítání, patří mezi ně omítky vápenocementové, vápenné omítky, sádrové omítky nebo vápenosádrové omítky.

Potřebujete solidní nabídky firem? Ušetřete čas, nervy a peníze! Zadat poptávku zdarma

Než začnete se vnějším omítáním, musíte opět počkat nejméně 2 měsíce po dodělání vnitřních omítek, aby byly zdi dostatečně suché. Do omítek se nepouštějte při teplotě menší než +5 °C ani pokud očekáváte, že by teplota během omítání mohla pod určenou hodnotu klesnout. Zdivo musí být opět dostatečně čisté, zbavené mastnoty a prachu. Vnější omítky jsou obvykle tvořeny třemi vrstvami. První vrstva je tvořena řídkou cementovou nebo vápenocementovou maltou. Na druhou (jádrovou vrstvu) by měla být použita lehká omítka. Poslední omítka bývá obvykle šlechtěná omítka. Může být minerální, akrylátová, silikonová nebo silikátová. Než se ale poslední vrstva nanese, je nutné provést penetrační nátěr.