Sruby a roubenky

Dřevo patří, díky svým jedinečným vlastnostem, mezi skvělé stavební materiály a používá se již dlouhá staletí. Nejsou to jen výborné izolační vlastnosti, které Vás uvnitř dřevostavby chrání jak před okolní teplotou, tak před hlukem, ale je to i estetický dojem, který ve Vás dřevo zanechá. Působí totiž velice příjemným a uklidňujícím dojmem. Dřevo navíc samo o sobě velice hezky voní a pohlcuje pachy. Zároveň udržuje ideální vlhkost vzduchu a díky tomu všemu srubové stavby vznikají dodnes. Mnoho lidí také potěší, že stavba srubu je velice rychlá a ekologická.

Sruby a roubenky se odjakživa pojí především k severským oblastem, kde dostatek dřeva na stavbu zapříčinil, že se domy stavěly mnohem více jen ze dřeva, než z kamene a jiných materiálů. Dřevostavby mají domov především ve Skandinávii a Kanadě, odkud také přišel nejoblíbenější druh srubu, kterým je kanadský srub. Ve Skandinávii se ovšem rozmáhal takzvaný finský srub, který se liší především použitým dřevem. Další dřevěné stavby vznikaly i na území Čech, kde se jim odnepaměti říká roubené stavby neboli roubenky. Hlavní rozdíly mezi zmíněnými dřevostavbami jsou především v použitém materiálu ke stavbě, ale také v úpravě trámů a kulatin.

Jak již bylo řečeno, nejznámějším druhem dřevostavby je takzvaný kanadský srub: Je to dřevostavba, postavená z nevysušených kulatin nejčastěji z cedrového, modřínového, nebo smrkového dřeva. Další dřevostavby, původem ve Skandinávii, se nazývají Finské sruby: Kulatiny nebo trámy, které se na stavbu použijí, jsou na rozdíl od kanadských srubů vysušené a jsou ze severské borovice, která je ve Finsku velmi rozšířená. Existují i například alpské sruby, které se stavějí z vysušených smrkových trámů. Na stavbu roubenky se také používá většinou smrkové dřevo.