V současné době ve stavebnictví opět našly své místo hliněné domy. Možná, že se to nezdá, ale hliněné domy splňují požadavky nízkoenergetických i pasivních domů. Pro stavbu hliněných domů se používají materiály, které se používaly již v minulosti a to dřevo, sláma a hlína.

Pálená hlína ve tvaru cihly prodělala jistý vývoj, nepálená hlína však zažívá návrat do stavebnictví. Hliněné domy mají stálé tepelně vlhkostní mikroklima, které dozajista ocení jak astmatici, tak i lidé, kteří jsou náchylní k nemocem z nachlazení. Hlína pohlcuje pachy a velmi příznivě působí na lidskou psychiku.

Druhý díl našeho seriálu nás zavede ke stavbám hlíněných domů.

Nyní si řekneme něco o samotné stavbě hliněného domu. Základy u hliněného domu by měly být stejné jako u klasického domu.  Pokud se rozhodnete pro podsklepení domu, pak mimo dalších prostor a zlepšení izolace, získáte z tohoto výkopu vhodný materiál ke stavbě. To ale bude záležet na rozboru vzorků. Podsklepení domu nebo jen podezdívka jsou dosti důležité, protože přímý kontakt hlíny s vodou není vhodný. Zkušení stavbaři doporučují začínat stavět minimálně půl metru nad terénem, popřípadě základ vyzdít klasickými cihlami nebo tvárnicemi.

Poslední díl o hliněných domech nás zavede do tajů hlín a způsobu stavby. Jdeme na to.

Všude okolo nás se vyskytuje dostatek hlíny, ale není hlína jako hlína. Jsou hlíny velmi suché, suché a středně suché, dále pak středně mastné, mastné a velmi mastné. Pro stavbu se používají poslední tři typy hlíny. Do stavební hmoty přidáte slámu. Ta může být jakákoli, jen by měla být dokonale suchá, než ji použijete. Další možností je použití pilin, popřípadě polystyrenových kuliček. Následuje rozmíchání hlíny s vodou, měla by připomínat hustou smetanu a poté provedete měření hustoty. (více první díl)